0

Leoš Janáček

(3. 7. 1854 až 12. 8. 1928)

Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech, v rodině učitele. Základy hudebního vzdělání získal v dětském sboru starobrněnského kláštera. V r. 1872 ukončil studia v učitelském ústavu v Brně a stal se v něm pomocným učitelem. O dva roky později začal studovat varhanickou školu v Praze. Po skončení studií znovu učil, ale současně byl sbormistrem řemeslnické jednoty Svatopluk, dirigentem Besedy brněnské a vyvíjel bohatou interpretační činnost v klášteře. V letech 1879 až 1880 studoval na konzervatoři v Lipsku a ve Vídni. V r. 1881 se vrátil do Brna, kde působil jako ředitel varhanické školy až do r. 1919, kdy se stal profesorem skladby na pražské konzervatoři, která pro něj zřídila svou pobočku v Brně. Kromě pedagogické a interpretační činnosti Janáček sbíral a vydával lidové písně a tance a publikoval o nich odborné studie. Věnoval se i hudební teorii a kritice.

Jeho dílo vychází programově z lidové hudby, především moravské. Lidové motivy však Janáček zpracoval zcela novým, moderním a osobitým stylem, který nebyl veřejností zpočátku pochopen. Tento styl, který poprvé použil v opeře Její pastorkyňa, využívá hudební folklór neromantickým způsobem, působí úsporně až zkratkovitě a opírá se ve značné míře o melodické prvky lidské řeči a její intonaci, která vyjadřuje povahu a psychologické rozpoložení člověka. Přes počáteční nepochopení zejména v domácím prostředí se Janáčkova tvorba postupně prosadila v Čechách i za hranicemi a dnes je Janáček považován za jednu z největších postav moderní světové hudby. Ke konci svého života byl za zásluhy o českou hudbu jmenován čestným doktorem brněnské university. Zemřel v r. 1928 v Ostravě.

Z jeho bohatého díla je třeba si připomenout opery Liška Bystrouška, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Výlety pana Broučka, kantáty Glagolská mše a Věčné evangelium, symfonické básně Šumařovo dítě, Balada blanická, rapsodii Taras Bulba, Moravské a Lašské tance a mužské sbory na texty básní Petra Bezruče.

Prameny textu:

Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918, kolektiv autorů, Libri, Praha 1993, Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby, Anna Hostomská, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1959, Malá encyklopedie hudby, kolektiv autorů, Editio Supraphon, Praha 1983

Fotografie:

Portréty Leoše Janáčka zapůjčilo České muzeum hudby, Praha, foto sochy Lišky Bystroušky zhotovil Pavel Frič

17.02.2012 • Galerie mincí